HLEDÁNÍ SPOKOJENOSTI JE ŠTĚDRÝ DAR CELÉMU SVĚTU


Většinou máme tendenci věřit, že štěstí je věc pouze a jen náhodná. Ti méně schopní nebo ochotní cokoliv pro dosažení štěstí učinit pak mají tendenci závidět jiným, kteří si dali tu práci a šli svému štěstí naproti. Z žárlivosti pak o těch šťastnějších tvrdí, že se chovají sobecky, protože myslí jen na sebe. Někteří si berou do úst Matku Terezu, Ježíše a podobné ikony nesobeckosti a kážou o tom, co je správné a co by oni udělali, kdyby měli takové štěstí. A ve své malosti a zaslepenosti záští si neuvědomují, že sami škodí světu právě nejvíce tím, že nedělají nic pro dosažení vlastního pocitu štěstí.

Tento názor výstižně popisuje níže uvedený citát z knihy Jíst, meditovat, milovat od autorky Elizabeth Gilbertové:

"... lidé mají obecně tendenci považovat štěstí za nějakou náhodu, která se objeví a sestoupí na vás jako pěkné počasí. Ale tak štěstí nefunguje. Štěstí je důsledkem osobní snahy. Bojujete o ně, usilujete o ně, trváte na něm a někdy dokonce i cestujete kolem světa, abyste je našli. Musíte se neoblomně účastnit projevů vlastního blaha. A jakmile dosáhnete stavu štěstí, nikdy nesmíte přestat dbát o jeho uchování. Musíte projevovat mohutné úsilí a neustále mu plavat v ústrety. Pokud se zastavíte, ztratíte svou niternou spokojenost. Je snadné se modlit, když strádáte, ale pokračovat v modlitbách i v situaci, kdy se krize přehnala, je obdobou stvrzujícího procesu, kterým své duši pomáháte, aby se přidržela dosažených met. …"

"... všechno soužení a strasti tohoto světa působí nešťastní lidé. Nikoliv jen ve smyslu celkového hitlerovsko-stalinského obrazu, ale i na té nejmenší osobní úrovni. I na svém vlastním životě vidím přesně, kde epizody nespokojenosti přinesly trápení, nesnáze nebo (v tom nejlepším případě) nepříjemné pocity lidem kolem mě. Hledání spokojenosti tedy není jen aktem, kterým sloužím a prospívám sama sobě - jde o štědrý dar celému světu. Zbavíte-li se svého strádání, přestanete být přítěží pro druhé. Už nebudete na překážku ani sami sobě, ani svému okolí. Teprve pak budete svobodní, abyste sloužili ostatním lidem a užívali si jejich přítomnosti."

Jak jste na tom vy? Co děláte proto, abyste byli šťastní? A víte vůbec, co vás dělá šťastným/šťastnou? Pokud stále tápete, můžete se nechat inspirovat zmíněnou knihou. Anebo si nejměte svého kouče. Je jedno, co uděláte. Přesto už to, že o tom začnete alespoň přemýšlet, je prvním krokem na vaší cestě ke šťastnějšímu životu. Tak HODNĚ ŠTĚŠTÍ přeji!